Sámi giellaguovddáža dilálašvuođaraporta evttoha giellaloktema ja našuvnnalaš ulbmiliid
Sámi giellaguovddáš ovdanbuktá dál ráđđehussii guđat dilálašvuođaraportta sámegielaid birra. Maiddái dán háve lea oahpahusdilli guovddážis. Sámi mánát ožžot nu heajos eatnigieloahpahusa ahte Ruoŧŧa rihkku riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid, lohká Josefina Lundgren Skerk, Sámi giellalávdegotti ságadoalli.
Váillahit našuvnnalaš ulbmiliid
Sámi giellaguovddáš lea jagi 2010 unnitlogureforpma rájes bargan sámi giellaealáskahttimiin. Dát bargu manná váidalahtti hiljit. Lea guhkki dasságo sámi gielain lea nu alla stáhtus ahte daid sáhttá geavahit eanas dilálašvuođain sihke njálmmálaččat ja čálalaččat. Lea jáhkehahtti ahte giellamolsun sámegielas ruoŧagillii ii leat vel ge bisánan, soaitá baicca ovdánan muhtun guovlluin. Danin atná giellaguovddáš dárbbašlažžan ráhkadit našuvnnalaš ulbmildokumeantta mii čielgasit cealká maid Ruoŧŧa duođai dáhttu sámi gielaiguin.
- Min bargu lea ealáskahttit sámi gielaid. Muhto jus galgat lihkostuvvat de dárbbašit našuvnnalaš ulbmildokumeantta mas čielgasit boahtá ovdan maid sámegielaiguin háliidit olahit, oaivvildeaba Ingegerd Vannar ja Sylvia Sparrock geat leaba bargojođiheaddjit Sámi giellaguovddážis.
Váilevašvuođat oahpahusas
Sámi oahpahus ferte rievdaduvvot daningo go lea nu dehálaš joksat ođđa ságasteddjiid. Máŋga sámi máná ožžot ain hui gáržžes sámi ovdaskuvlafálaldaga mas lea áibbas loika áigumuš vaikko láhka (2009:724) našuvnnalaš unnitloguid ja unnitlogugielaid birra attášii stuorit saji giellaoahpahussii.
- Ráđđehusa goahcamat oahpahuspolitihkas sáhttet oalát jávkadit sámi gielaid. Go oahpahusminsttar Gustav Fridolin ieš lea dovddastan ahte Ruoŧŧa rihkku riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid de vuordit mii sus háhppilis veahkkedoaimmat, lohká Josefina Lundgren Skerk guhte lea Sámedikki giellalávdegotti ságadoalli.
- Sámediggi gáibida ahte oahpahusministtar álggaha doaimmaid dán mandáhttaáigodagas vai sihkkarastit oahpaheaddjelogu, nohkka oahpahusáiggi ja ođđa oahpponeavvuid vai sámegiella oažžu máŧolašvuođa seailut ja fas šaddat ealli giellan servodagas, joatká Josefina Lundgren Skerk.
Sámi nuorat váldet ovddasvástádusa
Vaikko dilli lea seavdnjat de gávdnojit goitge muhtun čuvges ovdamearkkat dan barggus mii dahkko sámegielaid ovdánahttimis. Sámi nuoraid gaskkas lea positiiva vuoigŋa ja sii leat dat joavku mii váldá ovddasvástádusa ja soahtá giela ovddas sierra servodatsurggiid siskkobealde, suodjalan dihte ja čalmmustan dihte sámegiela.
Sámediggi evttoha dán jagi raporttas čuovvovačča ráđđehussii:
- ahte Sámediggi dakkaviđe gohččojuvvo ovttas ráđđehusain bargagoahtit sámegielaid našuvnnalaš ulbmiliiguin.
- ahte 17 § lágas (2009:724) našuvnnalaš unnitloguid ja unnitlogugielaid birra rievdaduvvo nu ahte ii leat šat “olles dahje muhtun oassi” muhto ”mearkkašahtti oassi” ovdaskuvladoaimmas mii fállojuvvo sámegillii.
- ahte farggamusat álggahit sámi giellaloktema mas mihttun lea vuosttažettiin ásahit ekonomalaš doarjaga maid sámi studeanttat joatkkaskuvlla ja allaskuvlla dásis sáhttet ohcat.
Eanet dieđuid addiba:
Ingegerd Vannar, Sámi giellaguovddáža bargojođiheaddji, tel 0980 – 780 29, 070 298 16 61
Josefina Lundgren Skerk, Sámedikki giellalávdegotti ságadoalli, tel 070-582 21 21
